Tengu - Záhadní pánové hor

Známi jako pánové hor, postavy tengu jsou opředeny stejným množstvím záhad jak na straně mudlů, tak na straně samotných kouzelníků.

Pro většinu yokai, v jejichž nadpřirozenou existenci mnozí mudlové doposud slepě věří, existuje naprosto logické vysvětlení v podobě utajené existence magických tvorů, kteří se v oblasti Japonska odnepaměti vyskytovali v mnohem těsnější blízkosti lidí než jinde na světě. Sklony místního obyvatelstva nadpřirozeno spíše uctívat než lovit a hubit pro jejich moc vedly k rozvoji velké řady druhů. Tengu se na první pohled zdají být jen dalšími z těchto mudlům utajených tvorů, jejichž hojná setkání s mudly se snadno maskují jako pouhé legendy.

Co ovšem tato svědectví odlišuje od ostatních yokai je naprostá absence jakýchkoliv záznamů či zmínek o setkání tengu s kouzelníky.

Lokální mudlovské legendy se v popisu vzhledu a schopností těchto bytostí téměř shodují skrz celou ostrovní oblast, což ve většině případů napovídá založení pověstí na skutečnosti. Většina těchto bytostí je kouzelníkům dobře známa, přesto však neexistuje jediný záznam popisující tengu.

Jedno z možných vysvětlení by tento jev objasnilo jako bytost, která je odpuzována kouzelnou mocí. Tengu by se poté stranili interakcím s kouzelníky.

Jejich podezřele lidský vzhled však nabízí jednu pravděpodobnější – leč lehce potrhlou – teorii. Ta by tento jev objasnila jako jistý kouzelnický rod žijící odříznut od vnějšího kouzelnického světa, či snad sektu či spolek provozovaný v nejvyšším utajení.

Ať se již tengu řadí mezi druh fantastických zvířat či nikoliv, faktem zůstává že bylo nalezeno několik rudých masek, které disponují neobvyklými magickými schopnostmi. Ač je jejich původ nejasný, bylo prokázáno jejich úspěšné využití jako magických předmětů.

Není proto příliš překvapující, že byly masky využívány i jako spouštěcí mechanismy pro chrámy zaměřené na léčení a prevenci narcismu.

Chiba Rei - Článek Himitsu no chōzō (Časopis Noroi - ročník 1955)